Jdi na obsah Jdi na menu
 


Znojemské letní kolečko - klasika i trochu jinak

Po roční odmlce se podařilo navázat na založenou tradici znojemských koleček. Byla navržena klasická trasa přes Šobes, ale zahrnul jsem do ní i četné vyhlídky, které jsou po trase a na něž se doposud z různých důvodů nedostalo.

Nyní přeskočme popis přípravy trasy i lidí a pojďme přímo do víru událostí. Jako výchozí bod byl zvolen sklep Pod řídící věží, kteréžto  detašované stanoviště bylo zřízeno pro letní měsíce, potažmo pro větší počet lidí. Jako první přijíždí Jiřka a než stačí zaparkovat, ozývá se Miloš, že už se blíží též. Dnes bude za hrdinu on, páč jede po vlastí ose z BV, což je panečku dobrých 80 km. I když jsou to rovinky, s plně naloženými bágly, s přihlédnutím, co ho ještě čeká, je to parádní výkon. 

Po Milošovi přijíždí Martin s Dášou, kteří zaparkovali auto někde v centru a po dohodě se připojili k nám. Základ je tedy dobrý a jsme dle našich propočtů kompletní; a tak po krátké přípravě vyrážíme. Po prvních 100 metrech se již bloudí, čímž se potvrzují některé přírodní zákony známé jako Murpyho, nebo profesora Parkinsona. Nyní tedy jdu dopředu, klopíme kola v serpentinách a přifrčíme dolů na výchozí souřadnice " U Hejkala Koželužského", kde nás nečekaně čekají Josef a Marie, toť naši noví přátelé, hlášivší se z cvičných důvodů inkognito :)). Tož to jsme potěšeni, a tak hned po přivítání s ostatními a obeznámení s programem vyrážíme směr Kraví Hora, vyhlídka u vysílače. Zde se projevil další známý fakt, že když dáš lidem na vybranou... no prostě někteří lidi nesledovali červenou značku, naštěstí je kopec nikam jinam než nahoru nepustí:)). Také jsem zkusil vyzkoušet fyzičku některých odvážlivců po modré cyklistické; já jsem to tentokrát vzdal hned na začátku, vyjel to v pohodě jen Martin, ale je podstatně mladší a lehčí, že...

O něco dál, ještě na Kraví hoře je odbočka k vinicím, kde je vyhlídka na jižní svahy, osázené vinohrady a pohledem na přilehlé obce i dalekou Pálavu. Zde potkáváme skupinku lidí, které budeme potkávat po cestě až do Podmolí. Jako místní šerpa vysvětluji zpaměti cestu, po cestě se to opakuje u jiných lidí a tak mě napadá, že příště si vemu pořádnou mapu, pokud ovšem bude co platná, páč někteří lidi ani netušili, kde jsou nebo kam právě míří.  Pokračujeme zpět na modrou, která nás doprovodí po celý den; teď míříme na Sealsfieldův kámen, dobře známé vyhlídce na rozeklaná údolí Přírodního parku Podyjí, s línou Dyjí kroutící se v meandrech jako had, hluboko pod námi. Pak se sjíždí štěrkopískovou, trochu nestabilní, ale příjemnou a rychlou lesní cestou nad Havraníky, odkud se dostaneme kolem Tří lip na rozbitou stoletou asfaltku, která nás dovede svižně na rozcestí žluté, červené i modré turistické, tedy k Judexovu Mlýnu a lávce přes Dyji, což se zve také Pod Šobesem. Za lávkou se zahlásíme slečně, která zapisuje počet projíždějících pro účely správy Parku.

Vyšlapeme kamenitý úsek na vinici Šobes, kde je zřízen stánek s ochutnávkou místních vín, kterou využijeme dle jejího účelu a též k odpočinku či svačině dle možností. Pak se již šlape proslulý kopeček na vrchol Šobesu; někteří šílenci ho vyjíždí, aby pak sotva popadli dech, ale to bude již to nejhorší stoupání za náma a pak následují rychlé rovinky a sjezdy poměrně dobrými cestami k do Znojma; nejbližší cíl Podmolí, kde si U rybníku dopřejeme delší odpočinek s posezením a obědem dle místního menu. Před námi je ještě Králův stolec, Hradiště a sjezd gránickým údolím k Obří hlavě.

Po posezení u rybníku se vydáváme na poslední, opět rychlou část trasy, a to po naší modré lesem k Andělskému mlýnu, kde odbočujeme na zelenou a spořádaně slézáme, abychom nerušili přírodu a živočichy.. Miloš ovšem píchnul, zůstává u něho Martin a když se objeví signál na mobilu,  domluvíme se, kam mají jet a že je počkáme na příští vyhlídce. Přijíždíme na Králův stolec, další z nejhezčích vyhlídek do údolí Dyje; je hodně navštěvovaná a teď to také není jinak, leč již máme toho někteří dost a zakrátko na to, jak přijedou naši chlapci, jedeme dál. Modrá nás vyvede ven z lesa a jedeme po nové asfaltce do Hradiště, kde se zastavíme pod klášterem s vyhlídkou na Gránické údolí pod hradem i části Znojma. Nabíráme také lahodnou vodu z místního zdroje a pak nás čeká prudký sjezd dolů a pak podél Gránického potoka k Obří hlavě, kde je závěrečné posezení u "něčeho dobrého". Tam si také naposledy sdělíme své dojmy a další plány,  rozloučíme s náměšťskýma a šlapeme ( tedy vedeme kola) do posledního závěrečného kopce k výchozímu stanovišti Pod věží:)) .

Trasa oficiálně 32 km, seshora nebo od nádraží +2 až 4, Miloš prozatím známo +80 a o cestě zpátky poinformuje snad sám.

Pavel

FOTO od Miloše

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

i cesta může být cíl

(Milos, 7. 7. 2016 8:43)

Tož byla to super akce, celkově. Ranní noční výjezd, průlet rogal nad čapím hnízdem, průjezd rozestavěnou silnící v protisměru... Krásy Podyjí i když s defektem... Rulandské šedé bylo také skvělé... Trošku mne potrápilo vícero pruhů na výpadovce ze Znojma, pak i bloudění v kousku rakouského území pod Hevlínem.... Také jsem navštívil zrekonstruované opevnění ve Slupu, pod Dyjákovicemi a u Mikulova. Jinak cesta v pohodě a závad. Jen jsem přijel domů s poloprázdnou přední duší a málem mne přejel jeden domorodec (sídliště Valtická - Bv). Také mne překvapily auta a motorky na cyklostezce u Sedlece, asi tak řešily opravovanou silnici.... Resumé: Ujeto: Bv-Znojmo (3 - 9h): 80km, n. p. Podyjí (9 - 17h): 40km, Znojmo - Břeclav (10 - 18.30h): 90km (celkem 210km).

Re: i cesta může být cíl

(Jiřka, 7. 7. 2016 10:52)

No MIlošku, jsi normálně borec:)). Palec nahoru!

Re: i cesta může být cíl

(Pavel, 7. 7. 2016 17:37)

Miloši, dobrý! A jak se jelo v tom větru?

Re: Re: i cesta může být cíl

(MIloš, 8. 7. 2016 7:28)

Vitr byl občas nepříjemný, horší bylo bloudení v poli pod Hevlínem, a polovina fotek je na Rajčeti: http://defenger.rajce.idnes.cz/2016_07_05_-_Znojemske_kolecko%2C_1.cast%2C_z_Breclavi_na_Sobes/

Re: Re: Re: i cesta může být cíl

(Pavel, 8. 7. 2016 22:33)

Fotky máš perfektní, východ slunce nad Mikulovem úžasný. Odkaz dám do článku.

:)

(Zdenula, 8. 7. 2016 7:19)

hezké počteníčko a pro vás zase suprvýlet, držela jsem pěsti a zotavovala se, dala jsem si jen malý pěškobus, abych vám zas tak moc nezáviděla :D

Znojemské kolečko

(Pepa a Marie, 7. 7. 2016 19:37)

Podruhé s cyklotlupou a opět krásný výlet. Jsme rádi, že jste nás přijali do svých řad. Panoramata - "Zemský ráj to na pohled". Je u nás nádherně. S vámi jsme poznali zase kousek naší země. Díky všem za společnost a doufáme, že se brzo uvidíme. Pepa a Marie

Znojemské kolečko

(Jiřka, 7. 7. 2016 10:50)

se opravdu vydařilo, i když bylo pro mě naročnější, než kras:)). V okolí Šobesu snad proběhlo nějaké dodatečné vrásnění, nebo co:)). Ten kopec po ochutnávce byl nějaký delší a prudší:)). Na písečné úseky jsem brblala, ale já mám na to přece právo, jsem oficielním brblou MCT, ne? Vše písečné pak zastínil sjezd na Hradiště, z Hradiště a pak Gránickým údolím. A jahodový kokteil pochopitelně:)). Trasa vedla krásnou přírodou a to je k nezaplacení. Panoramata z vyhlídek - super. Už se těším na podzimní kolečko:))

Re: Znojemské kolečko

(Pavel, 7. 7. 2016 17:39)

A na Falkec se netěšíš? Ten bude ještě dřív a také býval celkem v pohodě.

Re: Re: Znojemské kolečko

(Jiřka, 7. 7. 2016 19:10)

Jasně, že Falkec bude prima, obzvlášť, když budeme zase bloudit a abychom nebyli v těch vinicích tak podezřelí- zase zdravit - Gruss Gott:)), ale to bylo myšleno v rámci podobné akce:)). Tak jako - Jarní Prýgl a Podzimní Prýgl, víš?